Vyhledávání zboží
Informace
Zde se nacházíte: / Knihy / Usmíření - mír
Podrobné údaje o zboží

Usmíření-mír IV.

Kód: 1804
Usmíření-mír IV.

Žádné hodnocení.
Centrum VÉRITÉ Výrobce: Centrum VÉRITÉ
Skladem
60 Kč
Usmíření-mír IV.
Panna Maria miliónům lidí zprostředkovává v Medžugorji mír. Jen někteří lidé, kteří jsou teologicky vzdělaní, si myslí, že zjevení nepotřebují, takže se může stát, že když přijdou na toto poutní místo, mír nepocítí. Ale vizionářka Vicka nás i v této publikaci upozorňuje, že někteří lidé přijedou mnohokrát, cítí mír, ale zůstávají stejní nebo se dokonce zhorší. Proto je nutné vždy již na pouti začít dělat něco, co Panna Maria žádá, a nejen mluvit o tom, jak to na pouti bylo vynikající.

Je potřeba poznávat nejen své chyby, třeba duchovní pýchu, lehkovážné a suverénní vyslovování názorů, říkání nepravd a zkreslení, proč si nechceme přizvat své chyby, vychytrale a vypočítavě přistupovat k manželství, ale spíše se snažit začít v něčem obracet. K tomu účelu můžeme čerpat povzbuzení též ze vzkazů Panny Marie. Je potřeba poznávat své chyby, na něž nás mnohdy bližní upozorňují, a pochopit, proč se nám nechce obracet. V knize jsou též uvedeny úvahy k prohloubení důvěry v Boha a k modlitbě srdcem. Poučme se z tragédií lidí uvedených ve svědectvích a nečekejme na poučení z vlastních bolestných událostí. Pochopme, že pohroma v našem životě byla poslední možnost, jak nás Bůh může zachránit pro věčný blažený život. Pro osvěžení jsou uvedeny přednášky a rozhovory z Festivalu mládeže: kněz – vnuk Johna Wayna – hovoří o své cestě ke kněžství, vizionářka Vicka odpovídá na dotazy poutníků a uzdravení narkomani z komunity sestry Elvíry nám dávají naději do dalšího života. Není důležité, jakých chyb jsme se dříve dopustili, pokud jich litujeme, ale jak se změníme dnes a v příštích dnech. _________________________________________________________________________________________ Lidé v dnešní době, nejenom nevěřící, ale i věřící, žijí upnuti na své zájmy tak, že nemají čas uvažovat o smyslu života. Proto necítí potřebu se měnit, charakterově se zdokonalovat či se obracet. Jedině bolestné události je přinutí uvažovat změně života. Až jednou na konci života lidé uvidí Boha a věčnost, budou šokováni, jak nerozumně žili. Všechna dřívější chvilková uspokojení budou pro ně bezcenná. Bude jim zcela jasné, že kdyby hledali a snažili se respektovat Boží řád, byli by na zemi šťastnější a po smrti by se dostali do nebeské blaženosti a žili by věčně na vyšším stupni štěstí. Pokud člověk následky svých provinění a povahových závad neodstranil během života, na jeho konci uzná, že je nutné pro vstup do nebe se změnit. Proto touží podstoupit mnohdy dlouhý očistec, i když ví a souhlasí s tím, že bude krutý. Publikace „Usmíření – mír“ mají člověku ukázat lidské slabosti, užitečnost jejich utlumování a nadchnout člověka pro malé denní změny života. Ke každému životnímu problému jsou uváděny povzbuzující a poučné příklady ze života. Lidé svým nezájmem a egoizmem přivedli zemi do katastrofálního stavu, který bude mít kulminační vrchol na začátku třicátých let (viz publikaci „Těžká léta před šťastnou dobou“). Publikace „Usmíření – mír“ mohou lidem pomoci klidněji prožít nastávající dobu a pohromy před šťastnou dobou.

Ukázka z publikace:

Proč musíme stále něco dělat pro mír v duši

V dnešní době, která patří k nejtěžší – a to ještě nejsme na vrcholu utrpení – si lidé více, než tomu bylo v minulých staletích, ničí mír v duši. Pokud se dříve člověk nesetkal s vírou a byl v těžké situaci, jen vnitřní dobrá vnuknutí a životní těžkosti, které v člověku vyburcovaly pud sebezáchovy, mu pomáhaly, že morálně neupadl a neprožíval beznadějné stavy. Zejména životní těžkosti ve snesitelné míře, jako jsou chudoba, útisk a dlouhodobé nemoci mu pomáhaly, že morálně neklesal. Ale v dnešní době se mají lidé hmotně poměrně dobře, zpravidla neprožívají útisk, a tak jsou pro svou pohodlnost a sebelásku vystaveni velikému nebezpečí morálního pádu, který zpočátku může být lákavý, protože člověk nevidí bolestné konce. I věřící lidé jsou vystaveni nebezpečí duchovního úpadku, a to se stává stále častěji, když praktikují víru převážně jen zvykově. Dříve to nebylo tak nebezpečné, ale dnešní doba je velmi těžká, protože oživování víry se věnuje méně času a míra pokušení se zvyšuje. Jsou to zejména sdělovací prostředky, které u člověka prohlubují zvědavost, zabavují jej stále novými pořady, lákají jej k uspokojení a zamlčují mu, že takový život vede ke krizovým stavům. A proto, ať je člověk věřící nebo nevěřící, nesmí se nechat nést proudem pohodlnosti a egoizmu, ale musí stále něco pozitivního, třeba i velmi malého, denně dělat. To je problém pochopení závažnosti situace, dobré vůle a rozhodnutí. Jestliže si člověk namlouvá, že věří, pak nutně musí ztrácet víru, pokud nic nedělá pro její oživování. Zákeřnost situace je v tom, že to ztrácení víry probíhá nenápadně a za 5–10 let se člověk najednou zhrozí, obvykle když se dostane do krize, kam vlastně došel, a návrat je velmi těžký, neboť nemá duchovní sílu, kterou sám v sobě ubil. Proto je potřeba dělat denně drobné sebezápory, modlitby, abychom se poměrně snadno udrželi alespoň na dosavadním duchovním stavu.

* V posledních letech jsme na pouti s VÉRITÉ vyzýváni, abychom po skončení pouti dělali každý den jednu drobnost z lásky k Bohu. To není otázka času nebo velkého sebezáporu, ale rozhodnutí a dobré vůle. Např. se na někoho upřímně usmát, hodit do koše pohozený papír nebo se pomodlit na nějaký aktuální účel krátkou modlitbu, třeba jen „Sláva Otci“. Řekla jsem si, že je to dobré, budu to dělat, ale nebudu se nikam zapisovat. Dělala jsem to asi 14 dní a pak jsem zapomněla. Když jsem si na to vzpomněla, tak jsem si pomyslela, že jsem se stejně Bohu, ani nikomu jinému nezavázala, a dále jsem se tím nezabývala. Za rok jsem přijela na pouť znovu a opět jsem slyšela tuto prosbu. Zneklidněla jsem a řekla si, že to budu dělat. Za nějakou dobu jsem na to opět zapomněla. Pokořila jsem se a napsala jsem do VÉRITÉ, že se k této akci přihlašuji, též proto, abych to cítila jako závazek a povzbudila další lidi k této akci. Od té doby to skoro každý den dělám. Skutečně mám pocit, že jsou mi Bůh i Panna Maria blízko, jako by byli stále u mne, a to vědomí můj život mění. Věřím tomu, že kdybych těch drobností dělala za den sto, šla bych rychle ke svatosti. Zatím ale myslím, že to s tou svatostí nemusím tak přehánět, abych byla svatou za několik let jako sv. Terezička a šla do nebe. Mám totiž děti a manžela a nebyl by nikdo, kdo by jej po mé smrti popoháněl ke svatosti.

František Mráček, formát A5, šitá vazba V4, křídový papír, 152 stran

Cenový alarm

Rádi vás budeme informovat o snížení ceny pod vámi zadanou částku.

Prosím, opište kód:
Napište recenzi
Pro napsání recenze musíte být přihlášen(a).
Nikdo ještě nenapsal recenzi tohoto zboží.
Aktuální zboží Usmíření-mír IV. Usmíření-mír IV.
Kód: 1804  
60 Kč*